Darsha je žena umělkyně, která se zabývá intuitivní abstraktní tvorbou a její obrazy jsou tvořeny převážně technikou Enkaustika. Jedná se o jednu z nejstarších technik, která je antického původu z doby 100 – 300 let po Kristu.

Mimo hodiny strávené v ateliéru se zajímá také o umění v širším kontextu – Umění a Duše. Tvrdí, že je každý člověk ve své podstatě umělcem, každý svým výjímečným originálním způsobem. Ráda vaří zdavá a chutná jídla, miluje tanec, přírodu a životem ji doprovází 2 britské kočky.

Darsha, pamatuješ si přesně na den, kdy ses vědomě rozhodla takto tvořit nejen pro sebe, ale už pro lidi a předávat tvé nádherné obrazy? 

Ano pamatuji si přesně ten den, kdy jsem se v sobě rozhodla. Musím říct, že jsem se malbě, nejrůznějším technikám, ať už kreslení pastelkami do kroniky života, kompozičním kresbám, malbě portrétu nebo krajiny, věnovala již od dětství. Stále mi ale na tom něco chybělo, jako bych se v malbě hledala. Jakmile jsem objevila techniku, která mi nejlépe vyhovuje, a to je abstrakce formou enkaustické malby (horkého vosku), přišla ke mne také zpráva, že je čas. Chvíli jsem vše poznávala a sama v sobě hledala odvahu. Nyní jsem štastná, že jdou odrazy do světa a předávájí poselství a dělají radost.   

Je s tím rozhodnutím spojený nějaký obraz? 

Obraz se jmenuje Zrození DarshaArt, tento obraz visí v mém Ateliéru a je pro mne velmi cenný. Zážitek, který jsem měla nejen při tvoření, ale který mám vždy, když na něj koukám, je až nepopsatelný. Je z něj cítit síla rozhodnutí, spirála života, můj chaos a spontálnost, které přináší tak jasné zhmotnění. Je to pohaněč. 

Vidím v tvým obrazech život, mnoho energie a spoustu bytostí, jak vlastně tvoříš? 

Abstraktní tvorba je právě v tomto krásná a rozmanitá, každý v obraze vidí právě to, co potřebuje vidět a citít. Tím, jak jsme každý individualita, vidíme vjemy z různých úhlů pohledů. Někdo bude hledat spojení s přírodou a uvidí stromy, hory a kopce, jiní zase anděly, bytosti a skřítky a někdo neuvidí nic jiného, než krásné barvy. V případě, kdy se při malbě nezaměřuji na nic konkrétního, vytvoří se spontální obraz – abstrakce, zhmotnění kreativního vyjádření v přítomném okamžiku. Doporučuji každému, kdo má rád obrazy a maluje, aby tento způsob vyzkoušel jen pro sebe, pro své Já. 

V dalším případě, který je u mne velmi častý, je malba s konkrétním záměrem, maluji s vědomím toho, co je požadováno, toho, co příchází skrze mě. Nebo také v nalazení se na konkrétní osobu, či příležitost. V obou případech jde z obrazu záměr silně cítit a nese propojení s konktrétní osobou, místem, či příležitostí, pro kterou je dílo tvořeno. Stává se osobním zářičem a pomocníkem. Úplně běžné je odosobnění se od díla, vlastně tam sebe vkládám pouze citlivou soustředěností, radostí a láskou, ostatní už probíhá samo. Kolikrát jsem sama překvapená, dojatá a udivená, co vlastně vzniklo. Vždy je jasně dáno, kdy je dílo hotovo a v tom případě to respektuji a nehodnotím. 

Máš k nějakému obrazu speciální vztah? 

Byla doba, kdy jsem měla speciální vztah ke každému obrazu, který jsem vytvořila, věřím, že nemálo umělců to má stejně. Zlom nastal v době, kdy šly obrazy do světa a já byla propojená s každým z nich, což jsem bytostně cítila. Také těžké loučení se s dílem a s tím spojené lpění mě naučilo s láskou tvořit díla, bez speciálních vztahů.

Vím, že tvoříš i osobní obrazy, které působí jako zářič. Nechávají ti lidé úplnou volnost tvorby nebo si častěji spíš určují nějaké téma?

Čím dál častěji mi nechávají svobodu v tvorbě a důvěru, které si moc vážím. Samozřejmě pokud někdo nemá rád určité barvy nebo si přeje konkrétní velikost, vždy se domluvíme. Zářičem se stává obraz velmi často, používám drtě krystalů, příměsy éterických olejů, např. posvátného kadidla a šalvěje zvyšující energii obrazů. Ve spojení s majitelem a záměrem se dílo stává opravdu osobním. 

Máš doma britskou kočičku a britského bílého kocourka jsou i oni tví pomocníci při tvoření?

Jsou to pomocníci převážně na úrovní éterické, jsem s nimi propojená a častokrát se v ateliéru objevují, leží na stole, židli a pozorují, co dělám. Jsou to spirituální vysílači. Kočička Sisi miluje mé rituály a vždy musí být v prostoru se mnou, když zrovna nějaký probýhá. Kocourek Picasso (Pikin) je také docela akční, rád zanechává odkazy. Jednou dokonce při tvoření obrazů do prostoru Světlo Země od Kateřiny Svobodové, kde dělá své harmonizační terapie, proběhl přes obraz, který ještě nebyl suchý. Po příchodu domů jsem našla tlapky všude po zemi a jeho bílé pacičky od barvy. Zanechal tedy i pro ní pozdrav.

Máš nějaký osobní rituál nejen při tvorbě, který je pro tebe důležitý?

Základním rituálem je u mne očista sebe a prostoru, před i během tvoření (a nejen u něj). Používám šalvěj a Palo santo. Při malbě často zapaluji svíčky, pouštím hudbu a nalazuji se na sebe, to je asi v tu chvíli to nejdůležitější. Vypouštím mysl a vše, co jsem za ten den prožila a musela řešit. Při tvoření si občas zpívám, tančím, nechávám se únášet na vlně kreativity. Rituálem se pro mne stalo také dechové cvičení.

Na závěr rozhovoru tě poprosím, pokud by jsi předala čtenářům nějaké tvé poselství nebo co by jsi jim chtěla popřát, předat.

Poslední dobou jsem z různých stran sledovala jednu zajímavou věc. Pro člověka je vnímání především odpovědí na význam toho, co vidí. Díváme se, ale vnímáme jen to, co dokážeme chápat. Vnímání okolního světa však skrývá daleko více, než nám náš rozum připustí. Už jen veškerá příroda a svět kolem nás je tvořen nejrůznějšími barvami s obrovským množstvím odlišných odstínů, které pomalu ani nezachytíme. A tak bych přála všem bytostem návrácení se k původní nezaujatosti na svět, zažít touhu se otevřít novým možnostem a pohledům. Zároveň teď k novým začátkům v tomto roce přeji každému sílu a víru ve své konání. Děkuji, Darsha.

Kategorie: Nezařazené

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *